Já jsem si jako hello world aplikaci naprogramoval počítátko lhůt. Základním problémem totiž je, co proboha naprogramovat. Protože v poslední době ležím ponořen do právních knih, počítání lhůt byla jasná volba Oč jde. Pokud někomu dáte lhůtu, například “Lomikare, do roka zvu tě na boží súd”, nastává otázka, kdy že se to má vlastně dostavit. Občanský zákoník toto řeší poměrně jasně, má se dostavit přesně v den, který má shodnou číslovku dne v měsíci a shodnou číslovku měsíce, ale o jedna vyšší číslovku roku. Pokud to tedy není víkend. A pokud to není státní svátek nebo třeba velikonoční pondělí. A nebo pokud ten den vůbec existuje, co kdyby Jana Sladkého Kozinu věšeli zrovna 29. února?

Toto vše a mnohé další naše aplikace řeší, již žádná právní nejistota, na kdy je vlastně Wolf Maxmilián Lamingen z Albenreuthu pozván k tomu božímu soudu.

Pro stažení aplikace buď dejte v marketu hledat “Počítání lhůt” a nebo načtěte následující kód:

Máme tu další volby, tentokrát do obecních zastupitelstev. Tyto volby mají několik unikátů – za prvé lze volit napříč kandidátkami, za druhé v těchto volbách mohou volit i cizinci (s trvalým pobytem v daném místě a občanstvím EU). A hlavně, můžeme v těchto volbách křížkovat, takže si to můžeme vyřídit s naším neoblíbeným starostou v naší oblíbené straně. Bohužel, zrovna ta poslední věta neplatí úplně, ona vlastně neplatí vůbec.

Jak vlastně volby probíhají?

Hlasování probíhá pomocí zvláštní techniky zvané panašování (to je z francouzského panacher – míchat, zpestřit). Představte si, že máte ve vašem městě 15 zastupitelů na radnici. Můžete vybrat buď jednu stranu, říkejme jí VODS (Vaše Oblíbená Demokratická Strana) a dát jí křížek. Tím dostane 15 hlasů. Dále si můžete vybrat 15 konkrétních lidí z různých kandidátek a dát jim křížky. Poslední možností je zakřížkovat pár (dejme tomu pět) kandidátů z různých kandidátek a nakonec dát křížek jedné celé straně a ta dostane zbytek hlasů (v tomto případě deset).

Po sečtení hlasů přijde uplatnění 5% hranice. Bohužel, dost lidí si myslí, že kandidátka, která dostane více než 5% hlasů se dostane na radnici. Je tomu přesně naopak, kandidátka která dostane méně než 5% se tam určitě nedostane. Pokud hranici přeleze, tak pouze postupuje do boje o křesla. Zde se hodí napsat, že hranice se počítá takto: (počet hlasů pro stranu) / (počet kandidátů strany) > 5% z (počet všech hlasů) / (počet zastupitelů). Pokud se nad tím nechcete zamýšlet, je to prostě tak, že velkým stranám nevyjde plán, mít 100 kandidátů a tím co nejvíc hlasů a preferuje to spíše malé kandidátky.

Poté co byly kandidátky vyřazeny, dojde k přidělování křesel. To probíhá tzv. d’Hondtovou metodou. Kandidátky se seřadí podle počtu získaných hlasů a vybere se ta, která má nejvíce hlasů. Ta dostane křeslo v zastupitelstvu (ale zatím se neví, kdo na něm bude sedět). Dále se obsazuje druhé křeslo – kandidátce, která už křeslo má se výsledek podělí dvěma a opět se hledá kandidátka s největším počtem hlasů. Ta dostane druhé křeslo (pokud šlo o stranu, která měla to první křeslo, její zisk se nyní podělí třemi, pokud šlo o jinou stranu, její zisk se podělí dvěma – matematicky zapsáno (počet hlasů) / (počet už získaných křesel + 1)). Takto se postupně obsadí všechna křesla v zastupitelstvu.

Všimněte si, že zatím se vůbec neřešilo, kdo měl jaký křížek, jen kandidátky. Zde už jsou malé kandidátky docela bity a třeba jednočlenná kandidátka pak je spíše průzkumem obliby než reálnou kandidátkou (zejména u velkých měst). Nyní když víme, že VODS dostala například 7 křesel, můžeme je obsazovat. Nejprve vezmeme “průměrný zisk kandidáta VODS”, tedy počet hlasů pro VODS dělený počtem jejich kandidátů. Pokud má některý kandidát o 10 % více hlasů než tento průměr (zde doporučuji zvýšenou pozornost, rozebereme později), je zařazen na začátek kandidátní listiny. Pokud je takových více, jsou seřazeni podle jejich zisku. V případě rovnosti se bere pořadí na kandidátce. V takto vzniklém pořadí si pak rozeberou křesla a máme zastupitelstvo.

Jak na toho starostu?

Špatně. Jak jsem psal, kandidát musí mít o 10 procent více hlasů než je průměrný zisk na kandidáta na kandidátce. Jenže, váš neoblíbený starosta bude pravděpodobně na kandidátce jednička a VODS bude mít dost křesel. Onen náskok o 10 procent nemůže mít moc kandidátů, protože by pak byl vyšší celkový průměr a výhoda by byla opět pryč. Někteří to řešili zakřížkováním všech pod tímto starostou – bohužel, ani toto nefunguje, většina má průměrný zisk, nikdo nevyčnívá a tedy pan starosta jako jednička kandidátky postoupí dále (je možné, že ho někdo předběhne, díky hlasům voličů jiných stran, kteří si zakřížkují někoho velmi oblíbeného, ale starosta se tam stejně dostane). Asi by fungovalo, kdyby se všichni domluvili, a pokud se očekává zisk cca. sedmi křesel, tak křížkovali pořád těch stejných sedm lidí. Ale jakmile začnou křížkovat v té kandidátce náhodně, jen ne toho starostu, tak spíše dojdou k tomu, že nadprůměrný zisk nebude mít nikdo.

Co s tím?

Těžko říct, co s tím dělat. Určitě nepomůže k volbám nejít. Jediným řešením, jak opravdu nijak nepřispět nějakému neoblíbenému starostovi svými hlasy je, volit zcela jinou stranu než VODS a tedy mu nedat ten hlas, který jeho straně pomůže se ziskem křesel. Ale když je to vaše oblíbená strana, je trochu hloupé volit jinou. A pokud je to oblíbená strana většiny ve městě, tak se vám tam asi dostane tak jako tak, ale vy můžete mít dobrý pocit, že ne kvůli vám.

Tento článek se týká bakalářského a magisterského studia na veřejných vysokých školách v ČR. Sice u nás není zavedené školné, ale přesto se může stát, že po Vás bude škola požadovat zaplatit poplatky spojené se studiem. Zákon o vysokých školách stanovuje čtyři druhy poplatků – poplatek za přijímací řízení, poplatek za studium v cizím jazyce, poplatek za další studium a poplatek za delší studium. Poplatkem za přijímací řízení a za studium v cizím jazyce se ale v tomto článku zabývat nebudu. Poplatek za delší studium se platí za každých započatých šest měsíců a poplatek za další studium se platí za každý započatý rok, kdy je naplněna podmínka pro uplatnění těchto poplatků. Výše poplatků se liší jak podle školy, tak i podle studovaného studijního programu. Zatímco ale poplatek za další studium se pohybuje řádově do 3 000 Kč za rok, poplatek za delší studium může být až 20 000 Kč za semestr, a to už je pořádná rána pro peněženku.

Pokud poplatky neuhradíte, pak vám škola může studium přerušit až ukončit. Protože se platí za započatých 6 měsíců, tak pokud vznikne povinnost platit k 15. září a vy nedokončíte studium do 14. září včetně, bude vám započítán poplatek v plné výši (a to i kdybyste dělali státnice toho 15. září). V tomto případě většinou rektor poplatek promine, ale není na to žádný nárok, udělat to tedy nemusí a škola se s vámi může o poplatek soudit.

Pro všechny poplatky platí, že se počítají zvlášť pro každý studijní program, který aktuálně studujete, podle následujících pravidel. Proto si připravte k ruce seznam všech vašich aktuálně studovaných programů včetně přesných dat, kdy jste studium započali a ukončili a můžete si spočítat, kdy na vás dojde.

Pokud se v textu objeví magistr, je tím myšlen i magistr umění, inženýr, inženýr architekt, doktor všeoecného lékařství, doktor zubního lékařství a doktor veterinárního lékařství, zkrátka absolventi magisterských studijních programů. To samé platí pro dvojici bakalář a bakalář umění.

Poplatek za delší studium

Začneme tím poplatkem běžnějším, tedy poplatkem za delší studium. Každý studijní program má předepsaný počet let, který se bere jako “standardní doba studia”. Vy máte zdarma nárok na standardní dobu studia + jeden rok. Informaci o standardní době studia pro Váš studijní program najdete na stránkách fakulty (ale chce to hledat zpravidla v nějakém archivu), ve vaší Karolínce (nebo obdobné knize popisující studijní plány) z roku vašeho nástupu na VŠ nebo třeba dotazem na studijním oddělení. Informace´o standardní délce studia musí být u studijního programu uvedena. Doba studia se počítá ve dnech, pokud tedy studujete tříletý bakalářský studijní program, máte nárok na čtyři roky zdarma, tedy 1460 dní.

Problém nastává, pokud jste už ale nějakou vysokou školu v bakalářském nebo magisterském studijním programu studovali a skončili. Pokud jste tento program úspěšně absolvovali a na jméno vám tedy zleva nefouká, tak se tímto studiem nemusíte znervózňovat, to se nezapočítává. Pokud jste toto studium ale ukončili neúspěšně (nemáte z něj titul), tak se přičítá k tíži aktuálně studovaného programu. Programy, které stále ještě studujete se také nezapočítávají (minimálně do doby, než je ukončíte).

Pokud tedy začnete studovat v jednom roce například práva a ekonomku, obě plánujete dokončit včas a úspěšně, tak se nemusíte ničeho bát. Pokud ale například ekonomku po prvním ročníku ukončíte, začne to být zajímavé. Dejme tomu, že jste se na ekonomku zapsali 10. 9. 2009 a na práva 15. 9. 2009 a k 30. 9. 2010 jste studium ekonomie ukončili. Vaše studium se tedy dá rozdělit na tři úseky. V období od 10. 9. 2009 do 14. 9. 2009 včetně, tedy pět dní, jste studovali pouze ekonomii. Od 15. 9. 2009 do 30. 9. 2010 jste studovali naráz práva a ekonomii a od 1. 10. 2010 studujete pouze právo. Máte neúspěšně ukončené studium, musíte tedy dny za něj přičíst k právům. Bez ohledu na to, kolik jste daný den studovali studijních programů, se ve všech úsecích každý den započítává právě jednou. Práva mají standardní dobu studia pět let, zdarma je tedy šest let, tedy 2190 dní. K 1. 10. 2010 máte tedy odstudováno 386 dní, můžete bez hrozby poplatku studovat dalších 1804 dní, tedy až do 9. 9. 2015. Pokud ale budete dělat státnice 12. 9. 2015, už můžete očekávat dopis z rektorátu.

Pozor, pokud studujete v dalším studiu (viz podmínky v další části článku), tak nemáte k dispozici rok navíc zdarma a musíte studium stihnout ve standardní době.

Poplatek za další studium

Druhý poplatek se vyměřuje, pokud jste dříve už nějaký bakalářský nebo magisterský obor absolvovali (jste tedy bakalář, magistr nebo pro Henryka magistr bakalář) a rozhodnete se studovat další bakalářský nebo magisterský obor. Například jste bakalář informatiky a začnete studovat na magistra práv. Toto neplatí, pokud jste bakalář, nejste magistr a jdete studovat navazující magisterský obor. Tam už z logiky věci nejde o další studium ale o pokračování předchozího. Magisterský obor práva ale není navazujícím magisterským programem, takže tento poplatek bude vyměřen i bakaláři, který není magistrem. Druhou výjimkou je, a nyní cituji zákon “jde-li o souběh řádných studijních programů nepřesahující standardní dobu studia programu jednoho”. Pokud vás napadne rozumné vysvětlení o co vlastně jde, napište ho prosím do komentářů. Já na to nebyl schopen napasovat žádný rozumný příklad užití. Ve statutu MU příloze 6 je to implementované čl. 5 odst. 2 písm. b, ve statutu UK příloze 6 pak v čl. 7 odst. 2. Přeji příjemné čtení…

Delší další studium

I k tomu může dojít. § 58 odst. 4 říká, že v tom případě se má napočítat sazba dle odst. 3 (tedy delší studium). Neříká ale, zda se má dále platit i poplatek za další studium. Univerzita Karlova pak účtuje pouze poplatek za delší studium, Masarykova Univerzita účtuje oba. Toto vám asi sdělí na vašem studijním.

Závěr

Obecně jsou ty dva paragrafy poměrně zvláštně naformulované, každá škola si je vykládá trochu jinak a nikdo neví, jak se to vlastně má počítat správně. Je tedy možné, že i v tomto článku jsou blbosti. Masarykova Univerzita alespoň uveřejnila na svých stránkách přesný algoritmus výpočtu.

Děkuji za konzultace Hance Vítové a Mírovi Benešovi

Prameny

• Zákon 111/1998 Sb. (o vysokých školách) (link)
• Příloha č. 6 ke Statutu MU (link)
• Příloha č. 6 ke Statutu Univerzity Karlovy v Praze (link)
• UK – Poplatky spojené se studiem (link)
• FI – Poplatky za studium na FI (link)
• UJEP – Poplatky za další a delší studium (link)

UPDATE: V příloze 6 statutu UK se píše, že pokud bylo studium ukončeno zanecháním a nebo za nesplnění povinností, tak se den za taková studia započítá pouze jednou, pokud ale došlo k ukončení kvůli disciplinárním důvodum a nebo kvůli podvodu u přijímaček, tak pro něj předchozí věta neplatí (a pokud se v ten den studoval i aktuální studijní program, tak se to započítává vždy jen jednou podle jiného ustanovení).

Když se nad tím zpětně zamyslím, tak jsem toho loni zažil docela dost. Uvidíme, co přinese rok 2010

Cítím potřebu svů předchozí post odvolat a prohlašuji “Frameworky me již nezdržují”

(A stále používám primárně ten Zend FW)

Existuje ale řešení, na které sice vede odkaz z příslušné stránky, ale trochu se ztrácí, takže dám odkaz i sem. Problém je v certifikátech, kterými je aplikace podepsaná. Budu-li citovat certifikační autoritu pak:

Dne 27.5. 2008 dala společnost Microsoft k dispozici Windows update. V tomto updatu se automaticky mezi důvěryhodné certifikační autority zaregistrovaly do systému Windows nové kořenové certifikáty První certifikační autority, a.s. (platné do roku 2018). Tyto certifikáty budou užívány v plném rozsahu přibližně od poloviny letošního roku.
Uživatelé certifikátů I.CA, kteří využívají nebo spoléhají na certifikáty vydané I.CA a neměli zaregistrované aktuální kořenové certifikáty (s platností od 2004,2005 do roku 2010, 2011), mohou mít po instalaci tohoto updatu problémy. Těm uživatelům, kteří do této doby obcházeli zabezpečení serverů a aplikací (neměli instalovány odpovídající kořenové certifikáty I.CA) doporučujeme jejich instalaci z následujících adres:

   • Standard root certificate I.CA: https://www.ica.cz/userdata/pages/4/RootCERT_NewSica.cer
   • Qualified root certificate I.CA: https://www.ica.cz/userdata/pages/4/RootCERT_Qican.cer

Po instalaci příslušných certifikátů (je nutno nejprve je uložit a pak spustit, windows se o zbytek postará) už aplikace vypadá funkční. A pro připomenutí, adresa je http://eds.mfcr.cz/ (mnemonika – elektronická daňová správa ministerstva financí ČR).

Jako obvykle začneme českou verzí znělky.

To že existuje i slovenská verze jsem zjistil až při přípravě této rešerše. Protože předpokládám, že ji většina z vás nezná, zařadím ji zde také

Nyní přichází na řadu originální verze ve francouzštině, vidíme že grafika je jiná, ale melodie je stejná pro všechny jazykové mutace.

Polskou verzi bohužel nelze vložit přímo do článku, použite proto prosím tento odkaz.

Anglicky:

Německy

Švédsky:

Holandská verze rezignovala na zpěv:

Italská verze sice nerezignovala na zpěv ale pro změnu mají jinou melodii:

Arabská verze rezignovala i na latinku To je samozřejmě vtip. Ale je to ukázka, že si tento seriál našel cestu i mimo evropu:

Hebrejskou verzi se mi bohužel nepodařilo sehnat.

Jako takový zlatý hřebíček nakonec nabízím vícejazyčnou verzi složenou z francouzské, anglické, hebrejské, špaňelské, české a portugalské verze.

A nyní jeden odstrašující případ. bohužel v češtině. Nedávno vyšel tento seriál ba DVD, bohužel s přezpívanou znělkou´. Semtam zpěvačce nevyjdou slova do ´hudby, semtam se tam falešně zakvílí, tak takhle prosím ne

První na přetřes si vezmeme seriál Willy Fog na cestě kolem světa. Tento španělský seriál vznikající mezi lety 1981 a 1983 si asi mnozí z nás pamatují z Vegy a dalěích podobných magazínů.

Nejprve tedy pro připomenutí českou verzi:

A nyní již různé verze dabingu. Oproti hraným filmům zde se dá za dabing považovat i originální znění, je to animák. Ještě Willy Fog se dá poslouchat, ostatní jsou ale opravdu tragičtí (a z nichž nejtragičtější je Barnabáš):

Anglická verze na tom není lépe, ale tam pro změnu zní příšerně už samotný Willy… nu posuďte sami:

Je s podivem, že finská verze je poslouchatelnější a plynulejší než originál, přesvědčete se následujícím videem:

After hours of freaking (as well database freaking as mine) I found some useful queries which I found useful. The most important is query SELECT * FROM pg_stat_activity ORDER BY procpid; which selects all recent queries with a lot of useful information like pid,  ip, username and others.

That would be enough, because now we are able to see the problematic queries or kill the thread which is running processor to 100%. However  we could appreciate more data about our database.

More information about these queries can be found in the postgres documentation.

Druhé video je s Jardou Benglem, bývalým šéfem vývojářské divize Microsoftu, cestovatelem, šéfem Atlas.cz, a.s., senior software architect Vizrea Inc. a nyní pracovník Google. Na Google Developer Day měl přednášku o mashupech a mappletech. Na přednášce jsem bohužel nebyl osobně, pouze jsem se mihl kolem ale následná debata s přednášejícím, ze které bohužel záznam není, byla opravdu super.

Další videa uživatele GoogleGooroo obsahují záznamy dalších přednášek z Google Developer Day (a nejen ty). Sem jsem vybral jen ty dvě, které mě opravdu zaujaly, i když o kvalitní přednášky a přednášející na akci opravdu nebyla nouze.