Michal Tuláček

Vykřížkujeme pana starostu! A nebo ne?

October 15, 2010    Category: Právo, Všehochuť    No Comments »

K tomuto postu mě inspiroval seminář z politologie s panem dr. Wintrem

Máme tu další volby, tentokrát do obecních zastupitelstev. Tyto volby mají několik unikátů – za prvé lze volit napříč kandidátkami, za druhé v těchto volbách mohou volit i cizinci (s trvalým pobytem v daném místě a občanstvím EU). A hlavně, můžeme v těchto volbách křížkovat, takže si to můžeme vyřídit s naším neoblíbeným starostou v naší oblíbené straně. Bohužel, zrovna ta poslední věta neplatí úplně, ona vlastně neplatí vůbec.

Jak vlastně volby probíhají?

Hlasování probíhá pomocí zvláštní techniky zvané panašování (to je z francouzského panacher – míchat, zpestřit). Představte si, že máte ve vašem městě 15 zastupitelů na radnici. Můžete vybrat buď jednu stranu, říkejme jí VODS (Vaše Oblíbená Demokratická Strana) a dát jí křížek. Tím dostane 15 hlasů. Dále si můžete vybrat 15 konkrétních lidí z různých kandidátek a dát jim křížky. Poslední možností je zakřížkovat pár (dejme tomu pět) kandidátů z různých kandidátek a nakonec dát křížek jedné celé straně a ta dostane zbytek hlasů (v tomto případě deset).

Po sečtení hlasů přijde uplatnění 5% hranice. Bohužel, dost lidí si myslí, že kandidátka, která dostane více než 5% hlasů se dostane na radnici. Je tomu přesně naopak, kandidátka která dostane méně než 5% se tam určitě nedostane. Pokud hranici přeleze, tak pouze postupuje do boje o křesla. Zde se hodí napsat, že hranice se počítá takto: (počet hlasů pro stranu) / (počet kandidátů strany) > 5% z (počet všech hlasů) / (počet zastupitelů). Pokud se nad tím nechcete zamýšlet, je to prostě tak, že velkým stranám nevyjde plán, mít 100 kandidátů a tím co nejvíc hlasů a preferuje to spíše malé kandidátky.

Poté co byly kandidátky vyřazeny, dojde k přidělování křesel. To probíhá tzv. d’Hondtovou metodou. Kandidátky se seřadí podle počtu získaných hlasů a vybere se ta, která má nejvíce hlasů. Ta dostane křeslo v zastupitelstvu (ale zatím se neví, kdo na něm bude sedět). Dále se obsazuje druhé křeslo – kandidátce, která už křeslo má se výsledek podělí dvěma a opět se hledá kandidátka s největším počtem hlasů. Ta dostane druhé křeslo (pokud šlo o stranu, která měla to první křeslo, její zisk se nyní podělí třemi, pokud šlo o jinou stranu, její zisk se podělí dvěma – matematicky zapsáno (počet hlasů) / (počet už získaných křesel + 1)). Takto se postupně obsadí všechna křesla v zastupitelstvu.

Všimněte si, že zatím se vůbec neřešilo, kdo měl jaký křížek, jen kandidátky. Zde už jsou malé kandidátky docela bity a třeba jednočlenná kandidátka pak je spíše průzkumem obliby než reálnou kandidátkou (zejména u velkých měst). Nyní když víme, že VODS dostala například 7 křesel, můžeme je obsazovat. Nejprve vezmeme “průměrný zisk kandidáta VODS”, tedy počet hlasů pro VODS dělený počtem jejich kandidátů. Pokud má některý kandidát o 10 % více hlasů než tento průměr (zde doporučuji zvýšenou pozornost, rozebereme později), je zařazen na začátek kandidátní listiny. Pokud je takových více, jsou seřazeni podle jejich zisku. V případě rovnosti se bere pořadí na kandidátce. V takto vzniklém pořadí si pak rozeberou křesla a máme zastupitelstvo.

Jak na toho starostu?

Špatně. Jak jsem psal, kandidát musí mít o 10 procent více hlasů než je průměrný zisk na kandidáta na kandidátce. Jenže, váš neoblíbený starosta bude pravděpodobně na kandidátce jednička a VODS bude mít dost křesel. Onen náskok o 10 procent nemůže mít moc kandidátů, protože by pak byl vyšší celkový průměr a výhoda by byla opět pryč. Někteří to řešili zakřížkováním všech pod tímto starostou – bohužel, ani toto nefunguje, většina má průměrný zisk, nikdo nevyčnívá a tedy pan starosta jako jednička kandidátky postoupí dále (je možné, že ho někdo předběhne, díky hlasům voličů jiných stran, kteří si zakřížkují někoho velmi oblíbeného, ale starosta se tam stejně dostane). Asi by fungovalo, kdyby se všichni domluvili, a pokud se očekává zisk cca. sedmi křesel, tak křížkovali pořád těch stejných sedm lidí. Ale jakmile začnou křížkovat v té kandidátce náhodně, jen ne toho starostu, tak spíše dojdou k tomu, že nadprůměrný zisk nebude mít nikdo.

Co s tím?

Těžko říct, co s tím dělat. Určitě nepomůže k volbám nejít. Jediným řešením, jak opravdu nijak nepřispět nějakému neoblíbenému starostovi svými hlasy je, volit zcela jinou stranu než VODS a tedy mu nedat ten hlas, který jeho straně pomůže se ziskem křesel. Ale když je to vaše oblíbená strana, je trochu hloupé volit jinou. A pokud je to oblíbená strana většiny ve městě, tak se vám tam asi dostane tak jako tak, ale vy můžete mít dobrý pocit, že ne kvůli vám.