Michal Tuláček

Kolik budu platit za studium?

October 3, 2010    Category: Právo, Škola    3 Comments »

K tomuto článku mě vyprovokovala poznámka paní ze studijního oddělení PF UK, že mi univerzita vedle poplatku za další studium vyměří ještě poplatek za delší studium. Jako typický věčný student jsem nejprve studoval bakalářský studijní program pět let (a tedy rok platil poplatek za delší studium), řádně jsem toto studium ukončil, nastoupil na navazující magisterské na matfyzu, což mi přestalo stačit a po odstudování jednoho roku jsem k tomu začal studovat ještě práva. Protože o poplatcích kolují všemožné mýty, rozhodl jsem se k tomu něco nastudovat. Poplatky za studium upravuje zákon o vysokých školách 111/1998 Sb. v §58, přesné znění si proto prosím najděte tam, toto je jedna z možných interpretací.

Tento článek se týká bakalářského a magisterského studia na veřejných vysokých školách v ČR. Sice u nás není zavedené školné, ale přesto se může stát, že po Vás bude škola požadovat zaplatit poplatky spojené se studiem. Zákon o vysokých školách stanovuje čtyři druhy poplatků – poplatek za přijímací řízení, poplatek za studium v cizím jazyce, poplatek za další studium a poplatek za delší studium. Poplatkem za přijímací řízení a za studium v cizím jazyce se ale v tomto článku zabývat nebudu. Poplatek za delší studium se platí za každých započatých šest měsíců a poplatek za další studium se platí za každý započatý rok, kdy je naplněna podmínka pro uplatnění těchto poplatků. Výše poplatků se liší jak podle školy, tak i podle studovaného studijního programu. Zatímco ale poplatek za další studium se pohybuje řádově do 3 000 Kč za rok, poplatek za delší studium může být až 20 000 Kč za semestr, a to už je pořádná rána pro peněženku.

Pokud poplatky neuhradíte, pak vám škola může studium přerušit až ukončit. Protože se platí za započatých 6 měsíců, tak pokud vznikne povinnost platit k 15. září a vy nedokončíte studium do 14. září včetně, bude vám započítán poplatek v plné výši (a to i kdybyste dělali státnice toho 15. září). V tomto případě většinou rektor poplatek promine, ale není na to žádný nárok, udělat to tedy nemusí a škola se s vámi může o poplatek soudit.

Pro všechny poplatky platí, že se počítají zvlášť pro každý studijní program, který aktuálně studujete, podle následujících pravidel. Proto si připravte k ruce seznam všech vašich aktuálně studovaných programů včetně přesných dat, kdy jste studium započali a ukončili a můžete si spočítat, kdy na vás dojde.

Pokud se v textu objeví magistr, je tím myšlen i magistr umění, inženýr, inženýr architekt, doktor všeoecného lékařství, doktor zubního lékařství a doktor veterinárního lékařství, zkrátka absolventi magisterských studijních programů. To samé platí pro dvojici bakalář a bakalář umění.

Poplatek za delší studium

Začneme tím poplatkem běžnějším, tedy poplatkem za delší studium. Každý studijní program má předepsaný počet let, který se bere jako “standardní doba studia”. Vy máte zdarma nárok na standardní dobu studia + jeden rok. Informaci o standardní době studia pro Váš studijní program najdete na stránkách fakulty (ale chce to hledat zpravidla v nějakém archivu), ve vaší Karolínce (nebo obdobné knize popisující studijní plány) z roku vašeho nástupu na VŠ nebo třeba dotazem na studijním oddělení. Informace´o standardní délce studia musí být u studijního programu uvedena. Doba studia se počítá ve dnech, pokud tedy studujete tříletý bakalářský studijní program, máte nárok na čtyři roky zdarma, tedy 1460 dní.

Problém nastává, pokud jste už ale nějakou vysokou školu v bakalářském nebo magisterském studijním programu studovali a skončili. Pokud jste tento program úspěšně absolvovali a na jméno vám tedy zleva nefouká, tak se tímto studiem nemusíte znervózňovat, to se nezapočítává. Pokud jste toto studium ale ukončili neúspěšně (nemáte z něj titul), tak se přičítá k tíži aktuálně studovaného programu. Programy, které stále ještě studujete se také nezapočítávají (minimálně do doby, než je ukončíte).

Pokud tedy začnete studovat v jednom roce například práva a ekonomku, obě plánujete dokončit včas a úspěšně, tak se nemusíte ničeho bát. Pokud ale například ekonomku po prvním ročníku ukončíte, začne to být zajímavé. Dejme tomu, že jste se na ekonomku zapsali 10. 9. 2009 a na práva 15. 9. 2009 a k 30. 9. 2010 jste studium ekonomie ukončili. Vaše studium se tedy dá rozdělit na tři úseky. V období od 10. 9. 2009 do 14. 9. 2009 včetně, tedy pět dní, jste studovali pouze ekonomii. Od 15. 9. 2009 do 30. 9. 2010 jste studovali naráz práva a ekonomii a od 1. 10. 2010 studujete pouze právo. Máte neúspěšně ukončené studium, musíte tedy dny za něj přičíst k právům. Bez ohledu na to, kolik jste daný den studovali studijních programů, se ve všech úsecích každý den započítává právě jednou. Práva mají standardní dobu studia pět let, zdarma je tedy šest let, tedy 2190 dní. K 1. 10. 2010 máte tedy odstudováno 386 dní, můžete bez hrozby poplatku studovat dalších 1804 dní, tedy až do 9. 9. 2015. Pokud ale budete dělat státnice 12. 9. 2015, už můžete očekávat dopis z rektorátu.

Pozor, pokud studujete v dalším studiu (viz podmínky v další části článku), tak nemáte k dispozici rok navíc zdarma a musíte studium stihnout ve standardní době.

Poplatek za další studium

Druhý poplatek se vyměřuje, pokud jste dříve už nějaký bakalářský nebo magisterský obor absolvovali (jste tedy bakalář, magistr nebo pro Henryka magistr bakalář) a rozhodnete se studovat další bakalářský nebo magisterský obor. Například jste bakalář informatiky a začnete studovat na magistra práv. Toto neplatí, pokud jste bakalář, nejste magistr a jdete studovat navazující magisterský obor. Tam už z logiky věci nejde o další studium ale o pokračování předchozího. Magisterský obor práva ale není navazujícím magisterským programem, takže tento poplatek bude vyměřen i bakaláři, který není magistrem. Druhou výjimkou je, a nyní cituji zákon “jde-li o souběh řádných studijních programů nepřesahující standardní dobu studia programu jednoho”. Pokud vás napadne rozumné vysvětlení o co vlastně jde, napište ho prosím do komentářů. Já na to nebyl schopen napasovat žádný rozumný příklad užití. Ve statutu MU příloze 6 je to implementované čl. 5 odst. 2 písm. b, ve statutu UK příloze 6 pak v čl. 7 odst. 2. Přeji příjemné čtení…

Delší další studium

I k tomu může dojít. § 58 odst. 4 říká, že v tom případě se má napočítat sazba dle odst. 3 (tedy delší studium). Neříká ale, zda se má dále platit i poplatek za další studium. Univerzita Karlova pak účtuje pouze poplatek za delší studium, Masarykova Univerzita účtuje oba. Toto vám asi sdělí na vašem studijním.

Závěr

Obecně jsou ty dva paragrafy poměrně zvláštně naformulované, každá škola si je vykládá trochu jinak a nikdo neví, jak se to vlastně má počítat správně. Je tedy možné, že i v tomto článku jsou blbosti. Masarykova Univerzita alespoň uveřejnila na svých stránkách přesný algoritmus výpočtu.

Děkuji za konzultace Hance Vítové a Mírovi Benešovi

Prameny

• Zákon 111/1998 Sb. (o vysokých školách) (link)
• Příloha č. 6 ke Statutu MU (link)
• Příloha č. 6 ke Statutu Univerzity Karlovy v Praze (link)
• UK – Poplatky spojené se studiem (link)
• FI – Poplatky za studium na FI (link)
• UJEP – Poplatky za další a delší studium (link)

UPDATE: V příloze 6 statutu UK se píše, že pokud bylo studium ukončeno zanecháním a nebo za nesplnění povinností, tak se den za taková studia započítá pouze jednou, pokud ale došlo k ukončení kvůli disciplinárním důvodum a nebo kvůli podvodu u přijímaček, tak pro něj předchozí věta neplatí (a pokud se v ten den studoval i aktuální studijní program, tak se to započítává vždy jen jednou podle jiného ustanovení).